Recenze JBL BAR 1300 MK2: Pro film i hudbu

Sestavu tedy tvoří základní zvuková lišta, která má na obou koncích cca 20 centimetrů široké odpojitelné díly (bez nich má soundbar šířku asi 1 metr), a robustní subwoofer docela netradičního tvaru válce položeného na délku. Výbavu doplňuje drobnější dálkový ovladač a v balení najdeme i instalační materiál pro umístění soundbaru i zadních kanálů na zeď.

Na reproduktorech se nešetřilo

Všechny komponenty mají těla z pevného černého plastu, reproduktory pak jsou kryty kovovou, jemně perforovanou mřížkou. Design je vcelku tradiční, sází na zaoblené hrany a nevtíravý, minimalistický vzhled. Reproduktory zvukové lišty směrují zvuk jak dopředu, tak vzhůru a nutno uznat, že výrobce na nich rozhodně nešetřil. Základní část soundbaru obsahuje osm oválných širokopásmových reproduktorů orientovaných dopředu a sedm kulatých výškových měničů, z nichž tři vyzařují rovněž dopředu, po dvou pak do stran a do boků. Vzhůru pak zvuk odesílají čtyři kulaté širokopásmové jednotky. Oddělitelné části disponují každá po čtyřech reproduktorech – dvou oválných širokopásmových (dopředu a do boku), jednom výškovém (šikmo do strany) a jednom kulatém, opět širokopásmovém, nasměrovaném vzhůru. Z uvedeného je zřejmé, že systém má ambici dobře reprodukovat i 3D prostorové efekty formátu Dolby Atmos či DTS:X, s nimiž je plně kompatibilní. Spojení se základní částí je magnetické, takže připojení i odpojení je velmi snadné a je otázkou okamžiku. Osamostatněné „bedničky“ mohou kromě svého základního nasazení v roli zadních kanálů systému soundbaru posloužit i jako bluetoothové reprosystémy ve stereofonním i monofonním provozu.

Čitelný displej pomůže

Jak základní lišta, tak oba boční díly mají pro případ, kdy fungují odděleně, na své konce kryty, takže celek i v této konfiguraci působí celistvým dojmem a konec konců jsou chráněny i připojovací kontakty. Krycí díly náležející ke středové části, vlastnímu soundbaru, mají na zaoblených koncích perforovaný plech pro snadný průnik zvuku z bočních reproduktorů, které jsou právě pro tuto konfiguraci v sestavě. Soundbar i subwoofer jsou samozřejmě napájeny klasicky z elektrické sítě, odpojitelné části ale mají zabudovanou lithiovou baterii (7,2 V, 4722 mAh), kterou lze dobíjet dvěma způsoby: automaticky připojením k hlavní jednotce soundbaru, nebo – především v situacích, kdy budou pevně nainstalovány na zdi – ze síťového adaptéru vybaveného konektorem USB-C; nabíječka v příslušenství není, poslouží tedy třeba ta, kterou používáme k telefonu. Plně nabitý akumulátor by měl vystačit na cca 10 hodin provozu. Šikovné je, že o potřebě dobít u zadních kanálů zdroj informuje uživatele upozornění na displeji soundbaru.

Soundbar je osazen celkem devatenácti reproduktory.

Uprostřed horní strany soundbaru je obvyklá sekce základních tlačítek, tentokrát se ale výrobce omezil jen na trojici: zesílení zvuku, zeslabení zvuku a volba vstupů. Účelně je pojednána informační stránka: vpředu napravo je pod mřížkou dobře čitelný displej, který informuje o nastavených parametrech a velmi usnadňuje případné úpravy. Vzadu je pak obvyklá prohlubeň pro konektory. A dlužno říci, že nic podstatného nechybí. Najdeme zde čtyři porty HDMI, z nich jeden slouží pro připojení audiosystému k televizoru protokolem eARC (tzv. zpětný audiokanál) a zbývající tři můžeme využít pro externí přístroje, jako jsou různé typy přehrávačů, herní konzole multimediální centra apod. Další výbavu konektorové sekce pak tvoří optický digitální vstup (jeho připojení ke stejnému výstupu na televizoru je alternativou pro starší přijímače, které funkci eARC/ARC nemají) a port USB, který ale u evropské verze soundbaru slouží jen pro servisní účely.

Dva reproduktory pro subwoofer

Už jsem zmínil, že subwoofer má docela nezvyklý design připomínající na boku ležící soudek, s čímž souvisí i ne tak časté osazení dvěma reproduktory. Jsou jimi osmipalcové (ø 20 cm) basové měniče vyzařující do obou protilehlých směrů. Reproduktory používají opačný pohyb, protifázi (označovanou také jako push-pull), což má zajistit nižší mechanické vibrace ozvučnice a zkreslení a poskytnout stabilnější nízké kmitočty. Konstrukce masivní ozvučnice je uzavřená, i proto má subwoofer výkon úctyhodných 1200 wattů. Odpojitelné konce soundbaru mají tvar velkého „U“, vyklenutou stranou samozřejmě namířeného ven – při samostatném umístění vzadu ale jsou touto stranou obráceny proti sobě. Tvar korpusu usnadňuje položení jednotky na libovolný povrch, třeba do knihovny, poličky apod. Kromě už zmíněného dobíjecího konektoru USB-C jsou na zadní straně ještě tlačítka pro vypnutí, aktivaci funkce zadních kanálů (což běžně nastává automaticky, bez zásahu uživatele) a pro případné připojení dalších BT zařízení. Nechybí ani závit pro uchycení k nástěnnému držáku z příslušenství. Dodejme ještě, že výrobce uvádí jako konfiguraci, v níž soundbar funguje, schéma 11.1.4, přičemž nejde o virtuální kanály, ale každý je tvořen fyzickými reproduktory. Celkový výkon systému je 2470 W (1 % THD).

Obvyklá „dálka“

Téměř samozřejmou součástí výbavy je dálkový ovladač. Jak je u tohoto typu zařízení obvyklé, je spíše menší a lehký. Označení tlačítek není příliš zřetelné ani za dne a potmě už nemáte šanci vůbec. To je asi hlavní nedostatek. Funkce jsou vcelku standardní – zapnutí/vypnutí (při obvyklém připojení přes HDMI eARC se soundbar samozřejmě zapne automaticky po spuštění televizoru), úprava hlasitosti či vypnutí zvuku, jednotlivá tlačítka pak mají aktivace virtuálních efektů pro Dolby Atmos a DTS:X, úroveň basů subwooferu a hlasitost zadních kanálů, volba vstupů je na rozdíl od jediného voliče na samotném soundbaru řešena jednotlivými tlačítky pro TV, BT a HDMI, dvě tlačítka slouží přehrávání ze souborů po wifi, Bluetooth nebo ze streamovaných zdrojů (spuštění/stopnutí, nabídka skladeb), výbavu pak doplňuje spouštěč kalibrace pro konkrétní poslechový prostor (systém vysílá z jednotlivých jednotek systému testovací tóny a vyhodnocuje jejich odraz).

JBL One  

U dnešních přístrojů audiovizuální techniky je už téměř povinností umožnit uživateli také obsluhu z mobilního telefonu či tabletu a výjimkou není ani tento soundbar. Doporučenou aplikací je JBL One, kterou lze do mobilního zařízení stáhnout z obvyklých zdrojů pro Android i Apple – Google Play a App Store. Český dovozce dokonce přidává k produktu i vytištěný návod v češtině a slovenštině (za což mu patří uznání), kde je hned na začátku i QR kód této aplikace, což její pořízení ještě usnadňuje. Aplikace je samozřejmě zdarma a potěší, že nabízí i plnou lokalizaci do češtiny i slovenštiny. Na úvod, poté co aplikace „najde“ příslušný produkt, zkontroluje dostupné verze softwaru řídicího systému a pokud je k dispozici aktualizace, provede ji. Aplikace také zprostředkuje síťové propojení. Soundbar komunikuje jak po Bluetooth, tak ho lze integrovat do domácí počítačové sítě – jak jsem už zmínil v souvislosti s konektorovou výbavou, lze ho připojit i kabelem, wifi je ovšem k dispozici též. Síťové propojení můžeme využít třeba pro přehrávání hudby z mobilu; varianta Bluetooth je asi jednodušší, pro přehrávání po domácí síti je třeba zapojit do akce ještě aplikaci Google Home, výsledek by ale měl být kvalitativně lepší, navíc touto cestou systém „dohlédne“ i na další zdroje – třeba na hudební soubory uložené v počítači či na serveru NAS. 

A když už jsme u různých zdrojů hudebního obsahu, pak je samozřejmě potřeba zmínit i streamovací služby, s nimiž je soundbar kompatibilní. V aplikaci je přístup jak k Spotify Connect a Tidal Connect (aplikace v telefonu tedy funguje jen jako ovladač, vlastní spojení se službou a její streamování obstarává samotný soundbar), tak i k dalším službám, které lze doinstalovat (Amazon Music, Napster, TuneIn a další). Z aplikace také můžeme spustit přehrávání různých „relaxačních“ zvukových kulis – Les, Déšť, Oceán, Město. Pro úpravu zvuku nabízí aplikace nejen kalibraci systému (ta je, jak jsem už zmínil, dostupná i z dálkového ovladače), ale i vlastní nastavení v sedmipásmovém ekvalizéru, upravit můžeme i hlasitost zadních kanálů (opět jde o alternativu k dálkovému ovladači). Samozřejmě, že aplikace může dálkový ovladač plnohodnotně nahradit, stačí kliknout na volbu „Dálkové ovládání“ a na obrazovce máme všechna tlačítka zobrazena stejně jako na reálné jednotce (ovšem s výrazně zřetelnějšími označeními…). Z dalších možností aplikace jistě stojí za zmínku režim nočního poslechu, který je zde řešen originálně: nejde o obvyklé potlačení subwooferu či některých výraznějších frekvencí soundbaru, ale zvuk je v tomto případě reprodukován pouze zadními kanály.

Opravdu hraje

Výrobce v popisu zařízení zmiňuje i funkce Smart Details a Puire Voice. Jak je celkem zřejmé z názvů, první má za úkol přispět k lepší srozumitelnosti drobných zvuků vyskytujících se často na pozadí, příkladem mohou být kroky, cinknutí dopadlé nábojnice či pohyb klíčů v zámku, druhá pak posiluje srozumitelnost mluveného slova. Trochu mě proto překvapilo, že ani ovladač ani aplikace takové volby nenabízejí. Nakonec se ukázalo, že tyto funkce jsou tak trochu schovány v postupech umělé inteligence, která automaticky analyzuje zvuk a snaží se jeho reprodukci vylepšit. Běží ovšem na pozadí a nelze ji vypnout, posoudit tak její přínos (a zda opravdu jde o vylepšení) není možné. Podobně zde nenajdeme volbu režimů upravených pro jednotlivé typy pořadů – film, hudba, sport, zpravodajství, hry – jak je známe z jiných podobných zařízení. I to má obstarat umělá inteligence automaticky. Konec konců vezmeme-li to v širších souvislostech, pak obecně možností individuálních zásahů do obsluhy a nastavení všemožných přístrojů ubývá – plná automatika dnes pořizuje fotografie i natáčí video, televizor umí nastavit jas podle okolního osvětlení, stále více aut je vybavováno automatickou převodovkou, automatika za vás i zaparkuje a podobných příkladů lze najít bezpočtu… 

Zda jde ve všech případech o změny k lepšímu, to už si musí každý vyhodnotit sám. Osobně zastávám názor, že nejlepší je ta automatika, kterou lze vypnout, takže bych i v případě podobných zvukových zařízení (a nejen jich) měl raději k dispozici vlastní „ruční“ volbu, ale stejně s tím nic nenadělám, automatizace všeho kolem nás se asi nezbavíme… Ale zpět k našemu soundbaru. Kromě klasického provozu s televizorem (v režimu s připojenými i odpojenými postranními reprosoustavami) jsem systém zkoušel i v provozu domácího kina (samozřejmě s odpojenými díly ve funkci zadních kanálů) s filmy i záznamy koncertů přehrávanými ze 4K UHD BD přehrávače, ale také jako ryze hudební audio ve stereofonním režimu (CD přehrávaná ze stejného přehrávače). A mohu konstatovat, že soundbar si ve všech situacích vedl výborně. Podle očekávání soužití s televizorem je zcela bezproblémové a vylepšení zvuku – míra samozřejmě závisí na kvalitě původního zvuku přijímače – je nepřeslechnutelné. Spíše tedy stojí za povšimnutí výkon systému v náročnějších disciplínách. 

Neznám mnoho modelů, kterým lze bez obav svěřit i náročnou hudební reprodukci, třeba na detaily bohatou nahrávku Beethovenova klavírního koncertu č. 3 c moll, nebo až bombasticky znějící orchestrální verzi Musorgského Obrázků z výstavy (obojí na nahrávkách Deutsche Grammophon). Ale tento soundbar JBL mezi ně rozhodně patří. S uvedenou hudbou (i dalšími skladbami mimo oblast klasiky) si poradil na jedničku, reprodukce byla vyvážená a nechyběly jí ani ony zmíněné jemné detaily. Podobně, ač jsem k výkonům soundbarů v domácím kině obecně dost skeptický, filmový zvuk byl reprodukován s potřebným prostorem kolem posluchače, a to nejen vpředu, ale i po stranách a vzadu. Na systém této konstrukce opravdu velice dobrý výkon.

 I filmovým ukázkám nechyběly detaily, které zvuk výrazně oživují, třeba různé nárazy a kolize kovových materiálů v mé oblíbené testovací scéně nechtěného přistání agenta „K“ na skládce šrotu ve filmu Blade Runner 2049 (zvuková stopa v Dolby Atmos), působivé jsou i z různých stran přicházející výbuchy a dopady materiálu v téže scéně. Z doprovodných funkcí jsem vyzkoušel i přehrávání hudby ze souborů uložených v mobilním telefonu, a i zde vše fungovalo, jak má. Přidám-li k tomu i praktické vlastnosti a pěkné grafické řešení aplikace JBL One, je celkový dojem ze systému velmi pozitivní. Není sice nijak levný, ale mnoho lepších zvukových řešení asi na současném trhu nenajdete. Tento přístroj opravdu hraje…

Hodnocení

+ Výborný zvuk ve filmovém i hudebním provozu; odpojitelné díly vytvářejí účinné zadní kanály; šikovná aplikace v češtině.

- Různé automatické režimy nelze vypnout; pro ekvalizér nejsou k dispozici předdefinovaná nastavení pro různé žánry.

Zvuk: 10/10

Výbava: 10/10

Obsluha: 9/10

Provedení: 9/10